# Příklady dobré a špatné praxe u zákona č. 106/1999 Sb. a prevence jeho zneužití

> Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „InfZ"), představuje základní pilíř transparentnosti veřejné správy v České republice. Jeho účelem je zajistit právo veřejnosti na informace o činnosti státních orgánů, územních samosprávných celků a dalších veřejných institucí. Tento zákon však, stejně jako jakýkoliv právní nástroj, může být využíván jak správně ve prospěch transparentnosti, tak i zneužíván způsobem, který paralyzuje činnost povinných subjektů.

- Publikováno: 2025-11-03
- Autor: Tým Váš Pověřenec
- Kanonická URL: https://vaspoverenec.cz/clanky/priklady-dobre-a-spatne-praxe-u-zakona-106/
- Témata: Zákon 106 o svobodném přístupu k informacím, Obce a školy

---

[Zákon č. 106/1999 Sb.](https://vaspoverenec.cz/clanky/co-je-zakon-106-o-svobodnem-pristupu-k-informacim/), o svobodném přístupu k informacím (dále jen „InfZ"), představuje základní pilíř transparentnosti veřejné správy v České republice. Jeho účelem je zajistit právo veřejnosti na informace o činnosti státních orgánů, územních samosprávných celků a dalších veřejných institucí. Tento zákon však, stejně jako jakýkoliv právní nástroj, může být využíván jak správně ve prospěch transparentnosti, tak i zneužíván způsobem, který paralyzuje činnost povinných subjektů.

Tento článek poskytuje komplexní přehled dobré i špatné praxe, varování před typickými chybami a praktické příklady ze soudní judikatury.

## Základní principy dobré praxe při poskytování informací

### Transparentnost jako základ

Dobře fungující povinný subjekt aktivně zveřejňuje informace o své činnosti způsobem, který minimalizuje počet individuálních žádostí. Podle § 5 InfZ musí povinné subjekty povinně zveřejňovat důležité informace o své organizační struktuře, rozpočtu, smlouvách a dalších dokumentech.

**Příklad dobré praxe:**  
Město Hradec Králové získalo v roce 2023 ocenění za nejlepší webové stránky obce s rozšířenou působností. Město systematicky zveřejňuje veškeré požadované informace v přehledné struktuře, včetně poskytnutých odpovědí na žádosti podle InfZ. Tím snižuje administrativní zátěž vlastního úřadu a zvyšuje důvěru občanů.

### Dodržování zákonných lhůt

Povinný subjekt má ze zákona 15 dnů na vyřízení žádosti o informace, přičemž tuto lhůtu může ze závažných důvodů prodloužit maximálně o dalších 10 dnů. Důležité je žadatele o prodloužení informovat včas a řádně zdůvodnit, proč je prodloužení nutné.

**Příklad dobré praxe:**  
Obce, které efektivně organizují svou dokumentaci a mají jasně určenou odpovědnou osobu pro vyřizování žádostí podle InfZ, zpravidla dokážou dodržet standardní 15denní lhůtu bez nutnosti prodlužování. Kvalitní archivace a digitalizace dokumentů významně urychluje vyhledávání požadovaných informací.

### Komunikace se žadatelem

Základem dobré praxe je vstřícná a profesionální komunikace. Pokud není žádost dostatečně srozumitelná, měl by povinný subjekt žadatele vyzvat k upřesnění v zákonné sedmidenní lhůtě a pomoci mu formulovat žádost tak, aby bylo možné ji efektivně vyřídit.

**Příklad špatné praxe:**  
Některé úřady využívají výzvy k upřesnění žádosti jako taktiku k protahování lhůt. Žadatel je vyzván k upřesnění, pak následuje další výzva a poté teprve oznámení o nákladech. Celý proces se tak může protáhnout i na tři měsíce, přestože původní žádost byla dostatečně konkrétní.

## Ochrana před zneužitím práva na informace

**Legislativní úprava § 11a InfZ**

Novela InfZ účinná od 1. srpna 2020 výslovně zakotvila možnost odmítnout žádost z důvodu zneužití práva na informace. Podle § 11a odst. 1 může povinný subjekt odmítnout žádost, pokud lze ve vztahu k ní dovodit:

1. **Nátlakovou žádost** – cílem žadatele je působit nátlak na fyzickou osobu, jíž se týkají požadované informace
2. **Nepřiměřenou zátěž povinného subjektu** – zahrnující šikanózní výkon práva

**Kritéria pro identifikaci zneužití práva**

Veřejný ochránce práv ve svém šetření z roku 2020 jasně definoval, že samotné vysoké množství žádostí nebo rozsáhlost požadovaných informací nestačí k prokázání zneužití práva. O zneužití se jedná až tehdy, když k množstevnímu aspektu přistoupí další faktory:

- Žadatel podává různorodé žádosti bez obsahové souvislosti
- Snaha paralyzovat činnost povinného subjektu
- Opakované podávání žádostí o již poskytnuté informace s minimálními formulačními změnami
- Podávání žádostí většímu počtu povinných subjektů současně bez zjevné souvislosti
- Odmítání úhrady oprávněně stanovených nákladů po předchozích žádostech

**Příklad zneužití práva z judikatury:**

Ukázkový případ šikanózního výkonu práva řešil Nejvyšší správní soud v případu obce Seč (rozsudek č. j. 2 As 24/2015-52). Žadatel z důvodu osobního sporu se starostou podával neustále žádosti, doplňující žádosti a opravné prostředky v takovém množství, že došlo k rezignaci všech zastupitelů obce. I po jejich rezignaci však v podávání žádostí pokračoval. Soud rozhodl, že v tomto případě nešlo o snahu získat informace, ale o paralyzaci činnosti povinného subjektu jako odplatu za předchozí postup obce ve stavebním řízení.

**Další příklad:**

V rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové (č. j. 52 A 76/2014-987) byla uznána možnost odmítnout systematicky se opakující žádosti téhož žadatele, pokud je zjevné, že jejich účelem je pouze šikana povinného subjektu.

## Typické situace zneužití zákona 106

**1. Spamování úřadů opakovanými žádostmi**

Někteří jedinci podávají desítky až stovky žádostí současně k různým úřadům, často s minimálními odlišnostmi v textu. Takové jednání má zpravidla za cíl vytvořit tlak na úřady nebo konkrétní osoby.

**Příklad:**  
Ústavní soud obdržel v jednom dni od jedné skupiny žadatelů, nespokojených s jeho nálezem, kolem stovky dotazů podle InfZ. Podobně některé obecní úřady čelí žádostem, kdy žadatel požádá desítky obcí v regionu současně o stejné informace, aniž by měl k těmto obcím jakýkoliv vztah.

**2. Žádosti motivované soukromou pomstou**

Často se jedná o situace, kdy žadatel využívá InfZ jako nástroj osobní vendety vůči konkrétním zaměstnancům úřadu nebo zastupitelům. Typicky se žadatel detailně dotazuje na osobní či platové podmínky konkrétních zaměstnanců s cílem je poškodit nebo zesměšnit.

**3. Kverulantské žádosti**

Jde o případy, kdy žadatel opakovaně žádá o informace, které již obdržel, případně se ptá na stejnou věc s minimálními formulačními změnami. Cílem není získání informací, ale zatížení úřadu.

**4. Účelové odmítání úhrady nákladů**

Žadatel požaduje mimořádně rozsáhlé vyhledávání informací, ale po jejich vyhledání odmítne uhradit oprávněné náklady. Následně podává obdobné žádosti znovu.

**Příklad špatné praxe žadatele:**  
Žadatel požadoval vyčíslení vyplacených peněz znalci od roku 1975 do současnosti, osobní údaje všech soudců, hrubou mzdu všech zaměstnanců soudu několik let nazpět a další rozsáhlé informace. Takové žádosti jsou často účelové a směřují spíše k zatížení úřadu než k legitimnímu získání informací.

## Ochranné mechanismy pro povinné subjekty

**1. Záloha na náklady (novela 2022)**

Od roku 2022 mohou povinné subjekty požadovat zálohu ve výši až 60% odhadovaných nákladů u žádostí směřujících k mimořádně rozsáhlému vyhledávání informací. Žadatel má 60 dnů na zaplacení zálohy. Pokud zálohu nezaplatí, lze žádost odložit.

**Dobrá praxe zde může vypadat například následovně:**  
Povinný subjekt při obdržení zjevně nepřiměřeně rozsáhlé žádosti kvalifikovaným odhadem vyčíslí předpokládané náklady, vyžádá zálohu a řádně odůvodní jednotlivé nákladové položky. Tím se chrání před situací, kdy po vyhledání informací žadatel odmítne náklady uhradit.

**2. Odmítnutí žádosti podle § 11a InfZ**

Povinný subjekt může do sedmi dnů od přijetí žádosti odmítnout žádost, pokud lze dovodit zneužití práva. Je však nutné:

- Řádně zdůvodnit, proč se má za to, že jde o zneužití práva
- Uvést konkrétní skutečnosti prokazující šikanózní charakter žádosti
- Posuzovat každou žádost individuálně – nelze automaticky odmítat všechny žádosti od určitého žadatele

**Příklad dobré praxe při odmítnutí:**  
V rozhodnutí o odmítnutí žádosti povinný subjekt konkrétně popsal historii předchozích žádostí žadatele, prokázal systematický charakter podávání žádostí bez obsahové souvislosti a doložil, že již v minulosti žadatel odmítl uhradit náklady. Rozhodnutí bylo řádně odůvodněno s odkazy na judikaturu Nejvyššího správního soudu.

**3. Spojování žádostí**

Pokud jeden žadatel podá více samostatných žádostí ve stejný den nebo krátce po sobě, lze je spojit k společnému vyřízení. To umožňuje efektivnější zpracování a snazší identifikaci případného zneužití práva.

## Doporučení pro prevenci zneužití

### Pro povinné subjekty:

1. **Proaktivní zveřejňování informací** – Čím více informací subjekt aktivně zveřejní na svých webových stránkách, tím méně individuálních žádostí obdrží.
2. **Jasné interní postupy** – Mít určenou osobu odpovědnou za agendu InfZ a vypracované vnitřní směrnice pro vyřizování žádostí.
3. **Dokumentace postupů** – Pečlivě dokumentovat veškerou komunikaci se žadatelem pro případ nutnosti prokázat systematické zneužívání práva.
4. **Využití metodických materiálů** – Ministerstvo vnitra poskytuje metodická doporučení k postupu povinných subjektů podle InfZ.
5. **Využití § 6 odst. 1 InfZ** – Pokud je informace již zveřejněna, lze do 7 dnů místo poskytnutí informace sdělit žadateli odkaz, kde je informace dostupná.

**Příklad dobré praxe:**  
Obec Jirkov získala ocenění v soutěži Zlatý erb za kvalitní webové stránky, kde systematicky zveřejňuje všechny požadované informace včetně strukturovaných dat o rozpočtu, smlouvách a rozhodnutích orgánů obce.

### Pro žadatele (jak nežádat):

Žadatelé by se měli vyvarovat:

- Podávání žádostí motivovaných osobními spory
- Požadování informací, které jsou již veřejně dostupné
- Nepřiměřeně rozsáhlých žádostí bez legitimního důvodu
- Opakovaného žádání o stejné informace s minimálními změnami
- Podávání desítek žádostí současně bez obsahové souvislosti

**Srovnání dobré a špatné praxe**

|  |  |  |
| --- | --- | --- |
| Aspekt | Dobrá praxe | Špatná praxe |
| **Zveřejňování informací** | Proaktivní zveřejňování v přehledné struktuře | Minimální zveřejňování, nutnost žádat o běžné informace |
| **Lhůty** | Dodržování 15denní lhůty, prodloužení pouze v odůvodněných případech | Systematické prodlužování lhůt opakovanými výzvami k doplnění |
| **Komunikace** | Vstřícná, srozumitelná, pomocná při formulaci žádostí | Formalistická, nepřehledná, odmítavá |
| **Odmítání žádostí** | Pouze v zákonem stanovených případech s řádným odůvodněním | Účelové odmítání s odvoláváním na neexistující důvody |
| **Náklady** | Transparentní vyčíslení s rozpisem položek | Požadování neadekvátních částek bez specifikace |
| **Ochrana osobních údajů** | Vyvážený přístup – ochrana tam, kde je nutná, poskytnutí tam, kde je možné | Účelové odmítání s odvoláváním na GDPR i tam, kde není důvod |

## Judikatura jako návod k praxi

**Klíčové rozsudky pro povinné subjekty:**

1. **Rozsudek NSS č. j. 2 As 24/2015-52** – Paralyzace činnosti obce opakovanými žádostmi jako zneužití práva
2. **Rozsudek NSS č. j. 7 As 6/2017** – Definice šikanózního výkonu práva
3. **Rozsudek NSS č. j. 8 As 78/2014-12** – Množství žádostí samo o sobě nestačí k prokázání zneužití práva
4. **Usnesení Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 1684/11** – Jakákoli omezení práva na informace musí být proporcionální

**Klíčové závěry z judikatury:**

- Zneužití práva vyžaduje kombinaci objektivního (výkon práva v rozporu se smyslem zákona) a subjektivního prvku (úmysl škodit)
- Každá žádost musí být posuzována individuálně
- Právo na informace je ústavně garantované, proto jeho omezení vyžaduje zákonný podklad
- Povinné subjekty nejsou povinny vytvářet nové informace nebo právní analýzy

## Závěr

Zákon č. 106/1999 Sb. je důležitým nástrojem transparentnosti veřejné správy. Jeho správné využívání vyžaduje vyvážený přístup – na jedné straně maximální otevřenost a vstřícnost povinných subjektů vůči občanům, na druhé straně ochrana před zneužitím, které by mohlo paralyzovat činnost veřejné správy.

[Dobře nastavený systém poskytování informací](https://vaspoverenec.cz/stosestka/) není zátěží, ale naopak nástrojem budování důvěry mezi veřejnou správou a občany. Transparentnost zvyšuje legitimitu rozhodování a snižuje prostor pro korupci a nehospodárnost

**Praktické doporučení na závěr:**

Nejlepší prevencí proti nadměrným žádostem podle InfZ je proaktivní zveřejňování všech informací, které nejsou chráněny zákonem. Obce a úřady s nejlepší praxí zveřejňují kompletní smlouvy, rozpočty, zápisy z jednání i odpovědi na předchozí žádosti podle InfZ. Tím minimalizují administrativní zátěž a současně prokazují svou transparentnost.

Zajímalo by Vás něco dalšího ohledně zákonu 106 nebo s [vyřizováním žádostí potřebujete pomoci](https://vaspoverenec.cz/stosestka/)? Neváhejte se na nás obrátit - rádi Vám pomůžeme!
