Whistleblowing: Co znamená ochrana oznamovatelů v ČR

Whistleblowing (oznamování nekalého jednání) znamená ochranu lidí, kteří ve své práci nebo při jiné činnosti upozorní na protiprávní či neetické jednání. V České republice byla ochrana oznamovatelů dlouho diskutovaným tématem, ale jasnou podobu dostala až v roce 2023. V tomto článku najdete přehled aktuální legislativy, vysvětlení základních pojmů a důvody, proč je whistleblowing důležitý pro soukromé firmy i veřejný sektor.

Co je to whistleblowing a kdo je oznamovatel?

Whistleblowing označuje situaci, kdy například zaměstnanec, úředník nebo dodavatel upozorní na nezákonné nebo neetické praktiky, se kterými se setkal. Oznamovatel je osoba, která podá oznámení o možném protiprávním jednání, typicky v rámci organizace, pro kterou pracuje nebo s ní spolupracuje.

Cílem ochrany oznamovatelů je umožnit těmto lidem bezpečně nahlásit problém, aniž by se museli obávat postihu. Whistleblowing pomáhá odhalovat podvody, korupci, nehospodárnost nebo porušení zákonů dříve, než způsobí větší škody.

Zákon o ochraně oznamovatelů

V Česku je ochrana oznamovatelů zakotvena v zákoně č. 171/2023 Sb., který nabyl účinnosti 1. srpna 2023. Zákon vychází z evropské směrnice a stanovuje pravidla pro podávání oznámení, ochranu oznamovatelů a povinnosti organizací.

Co lze oznamovat?

Oznamovatel je chráněn, pokud upozorní na:

• trestný čin nebo závažný přestupek,
• porušení právních předpisů v oblastech jako veřejné zakázky, ochrana spotřebitele, finanční trh, ochrana životního prostředí, bezpečnost výrobků apod.,
• porušení samotného zákona o ochraně oznamovatelů.

Kdo je chráněn?

Zákon chrání:

• zaměstnance a bývalé zaměstnance,
• osoby samostatně výdělečně činné,
• dobrovolníky, stážisty, dodavatele a další osoby v pracovním kontextu,
• osoby, které oznamovateli pomohly, např. kolegy nebo rodinu.

Povinnosti firem a veřejných institucí

Zákon ukládá povinnost zřídit interní oznamovací systém:

• všem firmám s 50 a více zaměstnanci,
• některým subjektům bez ohledu na velikost (např. banky, pojišťovny, úvěrové společnosti),
• veřejným institucím (úřady, příspěvkové organizace), s výjimkou obcí do 10 000 obyvatel.

Termíny:

• 1. srpna 2023 – povinnost pro firmy nad 250 zaměstnanců a veřejný sektor,
• 15. prosince 2023 – povinnost pro firmy s 50 až 249 zaměstnanci.

Interní oznamovací systém musí umožnit:

• oznámení písemně, ústně i osobně,
• jmenování tzv. příslušné osoby (odpovědné za příjem a řešení oznámení),
• zajištění důvěrnosti, evidence, lhůta informování oznamovatele o výsledku.

Firmy s méně než 250 zaměstnanci mohou systém sdílet s jiným subjektem nebo využít externí službu.

Vnější oznamování

Kromě interního systému existuje i vnější oznamovací kanál, který provozuje Ministerstvo spravedlnosti (např. web oznamovatel.justice.cz). Oznamovatel se tedy může rozhodnout, zda oznámení podá interně nebo přímo státu.

Sankce za nesplnění povinností

Firmám a institucím, které:

• nezavedou oznamovací systém,
• neřeší oznámení včas,
• poruší mlčenlivost o totožnosti oznamovatele,
• podniknou odvetu vůči oznamovateli,

hrozí pokuty ve výši až stovek tisíc korun. Kromě finančních sankcí jim hrozí i ztráta důvěry a reputace.

Proč je whistleblowing důležitý?

1. Prevence škod a podvodů

Díky oznamování je možné odhalit problémy dříve, než narostou. Studie ukazují, že většina podvodů je odhalena právě díky interním oznámením, nikoliv externí kontrolou.

2. Ochrana reputace

Organizace, které řeší problémy včas a transparentně, si budují důvěru zaměstnanců i veřejnosti.

3. Zdravé pracovní prostředí

Zaměstnanci, kteří vědí, že mohou problémy bezpečně nahlásit, jsou loajálnější a angažovanější. Podporuje to firemní kulturu založenou na otevřenosti.

4. Zajištění souladu s právem

Zavedením oznamovacího systému organizace splní svou zákonnou povinnost a vyhnou se pokutám i právním sporům.

Praktický návod: Jak na whistleblowing systém

1. Zjistěte, zda jste povinný subjekt – pokud ano, musíte systém zřídit.
2. Určete příslušnou osobu – může to být interní zaměstnanec nebo externí odborník.
3. Zveřejněte informace o oznamování – např. na webu, v interních směrnicích.
4. Zajistěte možnost oznámení písemně, ústně i osobně.
5. Nastavte důvěrné a bezpečné zpracování oznámení.
6. Dodržujte lhůty pro vyřízení a komunikaci s oznamovatelem.
7. Využijte externí nástroj nebo službu, pokud interní řešení není možné nebo efektivní.

Závěr: Whistleblowing jako šance, ne hrozba

Ochrana oznamovatelů v ČR není jen byrokratická povinnost. Jde o důležitý nástroj prevence, etiky a odpovědnosti. Správně nastavený whistleblowing systém chrání nejen jednotlivce, ale i firmy a instituce jako celek. V roce 2025 už není otázkou, zda systém zavést, ale jak ho udělat funkční a důvěryhodný.

Firmy, které whistleblowing přijmou jako součást kultury, získávají výhodu – nejen právní, ale i lidskou. Proto je nejlepší čas na to jednat právě teď.