Jak chránit oznamovatele a předcházet odvetným opatřením

Ochrana oznamovatelů – neboli whistleblowing – je v českém právu stále relativně novou oblastí, ale už nyní patří mezi témata, která inspekce práce pravidelně kontroluje. Zákon o ochraně oznamovatelů ukládá zaměstnavatelům řadu povinností. Kdo je nesplní, riskuje nejen finanční sankce, ale i poškození své pověsti. Klíčovou částí těchto povinností je zajištění ochrany oznamovatele před jakoukoli formou odvety.

Proč je ochrana oznamovatelů tak důležitá

Oznamovatelé často upozorňují na jednání, které může mít závažné důsledky – od porušování zákona přes ohrožení bezpečnosti až po korupční praktiky. Pokud zaměstnanci nebudou mít jistotu, že jim po podání oznámení nehrozí propuštění, přeřazení na horší práci, snížení mzdy nebo jiné postihy, pravděpodobně raději mlčet budou. To vede k tomu, že problémy zůstávají skryté, rostou a mohou způsobit větší škody.

Co se považuje za odvetu

Odvetné opatření nemusí mít podobu přímého propuštění. Patří sem i méně viditelné formy – například omezení přístupu k informacím, neodůvodněné negativní hodnocení práce, převedení na jinou pozici bez objektivního důvodu, izolace od kolektivu, znevýhodnění při přidělování projektů, ale i nátlak, obtěžování nebo poškození pověsti oznamovatele. Zákon tyto formy postihu zakazuje, a to nejen vůči zaměstnancům, ale i vůči osobám, které oznamovatele podporují nebo jsou s ním spojeny.

Povinnosti zaměstnavatelů

Zaměstnavatelé s více než 50 zaměstnanci musí mít funkční vnitřní oznamovací systém. Ten musí splňovat několik podmínek:

• Dostupnost a důvěrnost
Zaměstnanci i další oprávněné osoby musí mít možnost podat oznámení bezpečně a bez rizika, že se jejich identita dostane k nepovolaným osobám.

• Jmenování příslušné osoby
Tzv. whistleblowing officer zajišťuje příjem a posouzení oznámení a komunikuje s oznamovatelem.

• Zveřejnění informací
Povinnost uveřejnit na webu nebo jiným způsobem s dálkovým přístupem jasné informace o tom, jak lze oznámení podat.

• Ochrana osobních údajů
Veškeré údaje o oznamovateli i oznámení musí být chráněny v souladu s GDPR.

Jak předejít odvetným opatřením

Prvním krokem je nastavit interní kulturu, která oznamování podporuje. Zaměstnanci musí vědět, že oznámení není „práskačství", ale legitimní a chráněné právo. Doporučuje se:

• Pravidelná školení
Pravidelně školit zaměstnance i vedoucí pracovníky o právech a povinnostech podle zákona.

• Jasný postup
Zajistit, aby postup při podání a řešení oznámení byl jasně popsán a snadno dostupný.

• Sledování změn
Zavést interní mechanismy, které sledují, zda po podání oznámení nedošlo k jakýmkoli změnám v postavení oznamovatele, které by mohly být považovány za odvetu.

• Okamžité prošetření
Každý případ možného odvetného opatření okamžitě prošetřit.

Co kontroluje inspekce práce

Praxe ukazuje, že nejčastější zjištěná porušení se týkají dvou základních oblastí – neexistence nebo nefunkčnosti oznamovacího systému a nezveřejnění informací o jeho fungování. Inspektoři se zaměřují také na to, zda je jmenovaná příslušná osoba, zda je systém opravdu dostupný pro zaměstnance a zda je zajištěna ochrana důvěrnosti. Pokud inspekce zjistí pochybení, může uložit pokutu až do výše 1 milionu korun.

Sankce a přístup úřadů

Zatím jsou sankce spíše mírné, často v řádu desítek tisíc korun nebo formou napomenutí. Úřady zohledňují, že jde o novou právní úpravu. Není ale rozumné spoléhat na to, že tato shovívavost potrvá. V budoucnu lze očekávat přísnější přístup, zejména u zaměstnavatelů, kteří povinnosti dlouhodobě ignorují.

Shrnutí pro praxi

Chránit oznamovatele neznamená jen splnit literu zákona. Je to také nástroj, jak ve firmě či organizaci předcházet závažným problémům a chránit vlastní dobré jméno. Klíčem je vytvořit prostředí, kde se lidé nebojí ozvat, protože vědí, že se jim za to nic nestane.

Potřebujete pomoc s implementací whistleblowing systému nebo jeho souladu s ochranou osobních údajů? Kontaktujte nás a my vám pomůžeme nastavit systém, který bude skutečně fungovat a chránit všechny zúčastněné strany.