Články Váš Pověřenec

Jak do 72 hodin rozhodnout, zda únik dat hlásit ÚOOÚ, kdy psát rodičům nebo občanům a co si připravit dřív, než se to stane.

ÚOOÚ v roce 2026 kontroluje postavení pověřenců ve veřejném sektoru. Ověřte si za deset minut, jestli váš pověřenec obstojí i v praxi.

Po komunálních volbách 2026: jaké přístupy a osobní údaje musí nové vedení obce převzít, zrušit a zkontrolovat. Checklist na prvních 30 dnů.

Většina strašáků kolem NIS2 se malých obcí netýká. Pozor si ale musíte dát na nenápadný § 5b zákona o ISVS, který vyžaduje zavedení přiměřených bezpečnostních opatření nejpozději do 1. listopadu 2026. Zjistěte, jaké povinnosti vás čekají a jak udělat pořádek v systémech bez zbytečných výdajů.

Kamerový systém dnes má skoro každá škola, školka i obecní úřad. Dokumentaci k němu má podstatně méně z nich – a velká část o tom, že ji mít má, vůbec neví. Přitom „chybějící dokumentace“ je první položkou na seznamu nejčastějších chyb, který zveřejnil sám ÚOOÚ. Co konkrétně musíte mít v šuplíku, proč na to nestačí cedulka u dveří a jak si během pár minut ověříte, jak na tom jste.

Boj o soukromí evropské komunikace dospěl na podzim 2026 do rozhodující fáze. Z původního návrhu na povinné plošné skenování zpráv se stala nová pravidla pro vyhodnocování rizik, ale spory o bezpečnost šifrování trvají. Zjistěte, jak se dlouhá bitva v Bruselu dotkne běžného používání aplikací WhatsApp či Signal a co znamená pro obce, školy i firmy.

Většina rozhovorů, které o AI Actu vedeme s ředitelstvím škol, začíná stejnou otázkou: „Proč to máme vůbec řešit? My jenom píšeme pracovní listy v ChatGPT.“

Kamery ve zdravotnictví zpracovávají citlivé údaje o zdravotním stavu, což na poskytovatele péče klade výjimečné nároky. ÚOOÚ v novém doporučení č. 01/2026 ujasňuje pravidla pro diagnostické, dohledové i ochranné kamery. Přečtěte si praktický přehled klíčových povinností od balančních testů až po plnění informační povinnosti.

Kdy musí obec nebo škola vypracovat posouzení vlivu na ochranu osobních údajů (DPIA) a jak postupovat správně? Zjistěte, u jakých technologií (kamerové systémy, AI, nové IT) je DPIA povinná, proč ji nedělat až po podpisu smlouvy a jak vám nová šablona EDPB z roku 2026 usnadní práci.

Co to vlastně compliance program je, proč se kolem něj tak utahují šrouby a jaké konkrétní změny musíte jako firma reflektovat? Pojďme si to rozebrat lidsky a na rovinu.

Evropská digitální identita (eIDAS 2.0) zařazuje nejvyšší rychlost. Rok 2026 přináší ostrý start nové EUDI peněženky, která zásadně změní prokazování totožnosti a podepisování dokumentů napříč celou EU. Co tato technologická revoluce znamená pro občany a které firmy se musí na povinnou transformaci připravit již nyní?

Digital Services Act nastavuje nová pravidla pro online služby v EU. Týká se platforem, tržišť, cloudových služeb nebo sociálních sítí a řeší hlavně nahlašování nelegálního obsahu, transparentnost rozhodování, ochranu uživatelů a odpovědnost provozovatelů digitálních služeb.

Stále častěji se ukazuje, že pomyslnou „otevřenou bránou“ pro hackery i pro únik osobních údajů nejsou vaše vlastní systémy, ale zařízení a služby vašich dodavatelů. Pojďme se podívat, proč Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) bije na poplach a jak se v praxi chránit.

Kauza Turek vs. Abel se rozebírá ze všech možných stran, a jedna z nich je i nakládání s osobními údaji. Bohužel většinou v podobě obecného vykřikování termínu GDPR, bez hlubší analýzy skutečného skutkového stavu a dopadu stávající regulace. Vystoupení vládního zmocněnce Filipa Turka v internetové televizi XTV, kde z papíru přečetl, kolik si měl bývalý analytik Martin Abel vydělat za padesát hodin práce, je přitom z tohoto pohledu zajímavou ukázkou aplikace této problematiky.

AI ve veřejné správě už dávno není jen teoretické téma. Stále častěji pomáhá při práci s dokumenty, zpracování žádostí podle zákona č. 106/1999 Sb., GDPR agendou nebo komunikací s občany. Největší přínos přináší tam, kde zrychluje rutinní činnosti, zpřehledňuje informace a snižuje administrativní zátěž. Současně ale roste význam správného nastavení procesů, kontroly výstupů a souladu s evropským AI Actem.

Digitální omnibus není jeden zákon, ale postupné sjednocování evropských digitálních pravidel (zejména GDPR, DSA a AI Act). Pro obce a školy to znamená, že digitální agenda (weby, sociální sítě, kamery, AI nástroje) už nelze řešit odděleně, ale jako jeden propojený celek s vyšší odpovědností, systematičností a nároky na správu dat i technologií.

Umělá inteligence už dávno není hudbou budoucnosti nebo hračkou pro IT oddělení. Zatímco pro produktivitu je to obrovský skok vpřed, z pohledu bezpečnosti a ochrany dat jde o noční můru. Pokud zaměstnanci používají generativní AI živelně, vaše firma balancuje na tenkém ledě. Stačí jeden neopatrný "prompt" (příkaz) a může dojít k masivnímu úniku osobních údajů nebo cenného obchodního tajemství.

Cookies a sledovací technologie dnes patří mezi citlivé oblasti ochrany osobních údajů, protože mohou pracovat s IP adresou nebo identifikátorem zařízení. Pokud web využívá analytiku, reklamní nástroje nebo externí služby, je obvykle nutný předchozí a aktivní souhlas uživatele podle GDPR a zákona o elektronických komunikacích. V praxi však často dochází k chybám, kdy se tyto nástroje spouštějí ještě před udělením souhlasu nebo dochází k předávání dat mimo EU. Samotná cookie lišta proto nestačí – důležité je správné právní i technické nastavení webu.

V současném hyperkonektivním světě, kde se stírají hranice mezi fyzickou a digitální realitou, představuje bezpečnost technologických produktů jeden z nejkritičtějších pilířů stability moderní společnosti. Cílem tohoto článku je poskytnout analýzu nařízení CRA, detailně rozebrat jeho technické a administrativní požadavky, nabídnout praktické příklady z praxe a formulovat strategická doporučení pro subjekty působící v dodavatelských řetězcích.

Nacházíme se v kritickém bodě transformace české digitální ekonomiky. Uplynulo přesně tři a půl měsíce od chvíle, kdy 1. listopadu 2025 vstoupil v účinnost nový zákon o kybernetické bezpečnosti (nZKB), který do českého právního řádu transponoval evropskou směrnici NIS2. Období, které mnozí analytici nazývali „legislativním zemětřesením“, se přehouplo z fáze teoretických diskusí do tvrdé reality implementační praxe.

Rok 2025 se do historie compliance a digitální bezpečnosti zapíše jako období, kdy se latentní hrozby a teoretické právní koncepty proměnily v hmatatelnou realitu s přímým dopadem na ekonomickou stabilitu organizací i států. Pokud byla léta bezprostředně po zavedení GDPR (2018–2020) charakterizována spíše administrativní zátěží a nejistotou, a roky následující (2021–2023) postupným zpřísňováním výkladu, pak rok 2025 představuje fázi „tvrdého vymáhání“ a současně počátek radikální revize celého systému.

Evropská unie v roce 2024 přijala nařízení o umělé inteligenci – AI Act (oficiálně Regulation (EU) 2024/1689), které představuje první komplexní právní rámec pro regulaci umělé inteligence na světě. Na rozdíl od sektorových pravidel nebo etických doporučení zavádí přímo závazná právní pravidla, která se vztahují na vývoj, distribuci i používání AI systémů.

Právo být zapomenut podle GDPR umožňuje požadovat výmaz osobních údajů, pokud pominul účel jejich zpracování nebo chybí zákonný důvod pro jejich další uchování. Nejde však o automatické ani absolutní právo a každá žádost vyžaduje individuální posouzení. Text stručně ukazuje jeho uplatnění v praxi, typické situace, výjimky z práva na výmaz a základní povinnosti správců osobních údajů.

Evropská směrnice NIS 2 a s ní přicházející nový zákon o kybernetické bezpečnosti (NZKB) zásadně mění pravidla hry. Změna se dotkne až 15 000 českých subjektů. Otázka zní: Jste jedním z nich? A pokud ano, máte procesy nastavené správně?

Internet přináší pohodlí, ale také řadu hrozeb — od phishingu a quishingu přes podvodné SMS a telefonáty až po slabá hesla a malware. Útočníci se snaží získat přístup k osobním údajům, financím nebo celým účtům pomocí falešných e-mailů, QR kódů či vyděračských hovorů. Nejčastější slabinou je lidská chyba. Základní zásady kyberhygieny — ověřování zpráv, neklikaní na podezřelé odkazy, silná hesla, 2FA a aktualizace — dokážou většině útoků spolehlivě zabránit.

Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „InfZ"), představuje základní pilíř transparentnosti veřejné správy v České republice. Jeho účelem je zajistit právo veřejnosti na informace o činnosti státních orgánů, územních samosprávných celků a dalších veřejných institucí. Tento zákon však, stejně jako jakýkoliv právní nástroj, může být využíván jak správně ve prospěch transparentnosti, tak i zneužíván způsobem, který paralyzuje činnost povinných subjektů.

Evropské úřady pro ochranu osobních údajů stále častěji upozorňují, že odpovědnost za osobní údaje nelze přenést. Nejnovějším příkladem je rozhodnutí polského úřadu UODO (Urząd Ochrony Danych Osobowych), který uložil společnosti McDonald’s Polska rekordní pokutu ve výši 16,9 milionu PLN, tedy přibližně 100 milionů korun českých.

Od 12. září 2025 vstoupilo v celé Evropské unii v platnost nařízení o datech – Data Act (Nařízení EU 2023/2854). Toto revoluční nařízení přináší zcela nová pravidla pro přístup k datům generovaným chytrými zařízeními a souvisejícími službami.

Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, patří mezi základní kameny transparentní veřejné správy v České republice. Jeho hlavním cílem je umožnit občanům přístup k informacím o činnosti veřejných institucí, a tím posílit otevřenost, odpovědnost a důvěru mezi občany a veřejnou správou.

Naše praktické zkušenosti z compliance odhalují, že mýtů kolem zákona o ochraně oznamovatelů neubývá – spíš se objevují nové a jsou často zdrojem zbytečných chyb, interní frustrace i právních rizik.

Cloudová úložiště a AI nástroje přinášejí obrovské možnosti, ale i rizika pro ochranu osobních údajů. Zjistěte, na co si dát pozor při práci s cloudem a umělou inteligencí, aby vaše firma dodržela GDPR.

Zavádění kamerového systému přináší povinnosti dle GDPR. Zjistěte, jak správně postupovat podle aktuální metodiky ÚOOÚ 2025 a vyhněte se vysokým sankcím.

Ochrana oznamovatelů je klíčová pro fungování whistleblowingu. Zjistěte, jak předcházet odvetě, co zahrnuje, jaké jsou povinnosti zaměstnavatelů a jak minimalizovat právní rizika.

Praktické příklady z kontrol ÚOOÚ a doporučení, jak správně implementovat GDPR. Zjistěte nejčastější chyby při zavádění ochrany osobních údajů a jak jim předcházet.

Whistleblowing znamená ochranu lidí, kteří upozorní na protiprávní či neetické jednání. Zjistěte, co přináší zákon o ochraně oznamovatelů, kdo má povinnosti a jak nastavit funkční systém.

Zjistěte, kdy a jak se musí OSVČ a podnikatelé registrovat k poplatkům České televizi a Českému rozhlasu. Kompletní návod včetně lhůt, výší poplatků a praktických tipů.

Ochrana osobních údajů je v dnešní digitální době zásadní téma. Zjistěte, kdo je pověřenec pro ochranu osobních údajů, jaké má povinnosti a proč je jeho jmenování často zákonem povinné.

Od 1. června 2025 vstupuje v platnost největší změna zákoníku práce od 90. let. Co přináší zaměstnancům a zaměstnavatelům?

Jak správně implementovat systém pro oznamování porušení a zároveň dodržet zásady ochrany osobních údajů?