Kyberbezpečnost a NIS2

Většina strašáků kolem NIS2 se malých obcí netýká. Pozor si ale musíte dát na nenápadný § 5b zákona o ISVS, který vyžaduje zavedení přiměřených bezpečnostních opatření nejpozději do 1. listopadu 2026. Zjistěte, jaké povinnosti vás čekají a jak udělat pořádek v systémech bez zbytečných výdajů.

Boj o soukromí evropské komunikace dospěl na podzim 2026 do rozhodující fáze. Z původního návrhu na povinné plošné skenování zpráv se stala nová pravidla pro vyhodnocování rizik, ale spory o bezpečnost šifrování trvají. Zjistěte, jak se dlouhá bitva v Bruselu dotkne běžného používání aplikací WhatsApp či Signal a co znamená pro obce, školy i firmy.

Stále častěji se ukazuje, že pomyslnou „otevřenou bránou“ pro hackery i pro únik osobních údajů nejsou vaše vlastní systémy, ale zařízení a služby vašich dodavatelů. Pojďme se podívat, proč Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) bije na poplach a jak se v praxi chránit.

V současném hyperkonektivním světě, kde se stírají hranice mezi fyzickou a digitální realitou, představuje bezpečnost technologických produktů jeden z nejkritičtějších pilířů stability moderní společnosti. Cílem tohoto článku je poskytnout analýzu nařízení CRA, detailně rozebrat jeho technické a administrativní požadavky, nabídnout praktické příklady z praxe a formulovat strategická doporučení pro subjekty působící v dodavatelských řetězcích.

Nacházíme se v kritickém bodě transformace české digitální ekonomiky. Uplynulo přesně tři a půl měsíce od chvíle, kdy 1. listopadu 2025 vstoupil v účinnost nový zákon o kybernetické bezpečnosti (nZKB), který do českého právního řádu transponoval evropskou směrnici NIS2. Období, které mnozí analytici nazývali „legislativním zemětřesením“, se přehouplo z fáze teoretických diskusí do tvrdé reality implementační praxe.

Rok 2025 se do historie compliance a digitální bezpečnosti zapíše jako období, kdy se latentní hrozby a teoretické právní koncepty proměnily v hmatatelnou realitu s přímým dopadem na ekonomickou stabilitu organizací i států. Pokud byla léta bezprostředně po zavedení GDPR (2018–2020) charakterizována spíše administrativní zátěží a nejistotou, a roky následující (2021–2023) postupným zpřísňováním výkladu, pak rok 2025 představuje fázi „tvrdého vymáhání“ a současně počátek radikální revize celého systému.

Evropská směrnice NIS 2 a s ní přicházející nový zákon o kybernetické bezpečnosti (NZKB) zásadně mění pravidla hry. Změna se dotkne až 15 000 českých subjektů. Otázka zní: Jste jedním z nich? A pokud ano, máte procesy nastavené správně?

Internet přináší pohodlí, ale také řadu hrozeb — od phishingu a quishingu přes podvodné SMS a telefonáty až po slabá hesla a malware. Útočníci se snaží získat přístup k osobním údajům, financím nebo celým účtům pomocí falešných e-mailů, QR kódů či vyděračských hovorů. Nejčastější slabinou je lidská chyba. Základní zásady kyberhygieny — ověřování zpráv, neklikaní na podezřelé odkazy, silná hesla, 2FA a aktualizace — dokážou většině útoků spolehlivě zabránit.

Cloudová úložiště a AI nástroje přinášejí obrovské možnosti, ale i rizika pro ochranu osobních údajů. Zjistěte, na co si dát pozor při práci s cloudem a umělou inteligencí, aby vaše firma dodržela GDPR.