Digital Services Act: nová pravidla pro bezpečnější online prostředí

Digital Services Act neboli DSA je evropské nařízení, které nastavuje pravidla pro digitální služby fungující v Evropské unii. Plně se používá od 17. února 2024 a týká se především služeb, které uživatelům umožňují přístup k internetu, ukládání obsahu, sdílení příspěvků, prodej zboží přes online tržiště nebo vyhledávání informací. Patří sem například webhosting, cloudová úložiště, sociální sítě, online tržiště, obchody s aplikacemi, vyhledávače nebo platformy pro cestování a ubytování.

Smyslem DSA není zakázat diskusi na internetu ani dát platformám neomezenou možnost mazat obsah. Jeho hlavní myšlenka je praktičtější: pokud se v online prostředí objeví nelegální obsah, podvodná nabídka nebo jiný problém, musí existovat jasný postup, jak ho nahlásit, posoudit a případně odstranit. Zároveň musí být chráněna práva uživatelů, aby platformy nerozhodovaly netransparentně nebo svévolně.

Jednoduše řečeno, DSA říká online službám: nastavte pravidla, vysvětlujte svá rozhodnutí a umožněte uživatelům se bránit. Pokud sociální síť smaže příspěvek, nemělo by uživateli přijít jen neurčité oznámení typu „porušili jste pravidla“. Platforma má vysvětlit, jaké pravidlo bylo porušeno a proč k omezení došlo. Pokud uživatel s rozhodnutím nesouhlasí, má mít možnost podat stížnost nebo využít opravný mechanismus.

DSA dopadá různě podle typu služby. Jiná pravidla se týkají běžného webhostingu a jiná velké sociální sítě. Pokud například firma pouze provozuje klasický prezentační web, na kterém nikdo cizí nevkládá obsah, obvykle nebude řešit stejné povinnosti jako platforma, kde uživatelé publikují příspěvky, hodnotí služby nebo prodávají výrobky. Důležité je tedy nejdřív zjistit, zda služba jen poskytuje informace, nebo zda zprostředkovává obsah, obchod či komunikaci mezi uživateli.

Praktický význam DSA je dobře vidět na online tržištích. Pokud marketplace umožňuje prodej zboží třetích osob, nemůže se tvářit, že ho vůbec nezajímá, kdo přes něj prodává a co nabízí. DSA vyžaduje, aby tržiště pracovala s informacemi o obchodnících a přijímala opatření proti nelegálním výrobkům. Typickým příkladem může být prodej padělané elektroniky, nebezpečných hraček, falešné kosmetiky nebo výrobků, které nesplňují evropské bezpečnostní požadavky. Spotřebitel má mít větší šanci poznat, od koho nakupuje, a platforma má mít nastavený postup, jak problémovou nabídku řešit.

Dalším příkladem je webhosting nebo cloudová služba. Pokud někdo přes uložený obsah šíří nelegální materiál, musí existovat způsob, jak takový obsah nahlásit. Poskytovatel služby má oznámení posoudit a přiměřeně reagovat. Neznamená to, že musí automaticky smazat všechno, co někdo označí jako problémové. Musí ale mít funkční proces, který nebude jen formální.

U sociálních sítí a online platforem se DSA dotýká hlavně moderování obsahu, doporučovacích algoritmů a reklamy. Uživatelé by měli lépe vědět, proč se jim určitý obsah zobrazuje, proč byla určitá reklama zacílena právě na ně nebo proč byl jejich příspěvek omezen. U velmi velkých platforem a vyhledávačů, tedy služeb s více než 45 miliony aktivních uživatelů měsíčně v EU, jsou pravidla ještě přísnější. Tyto služby musí řešit i širší rizika, například šíření nelegálního obsahu, manipulaci s veřejnou debatou, ochranu nezletilých nebo dopady svých systémů na společnost.

Konkrétním příkladem je případ online tržiště Temu. Evropská komise v květnu 2026 udělila Temu pokutu 200 milionů eur za porušení DSA. Podle Komise platforma nedostatečně identifikovala, analyzovala a posoudila systémová rizika spojená s prodejem nelegálních výrobků na svém tržišti. Problém tedy nebyl jen v tom, že se na platformě mohly objevit závadné nebo nebezpečné produkty, ale hlavně v tom, že Temu nemělo dostatečně nastavený systém, jak taková rizika vyhodnocovat a snižovat.

V České republice má roli koordinátora digitálních služeb Český telekomunikační úřad. Jeho úkolem ale není rozhodovat každý jednotlivý spor mezi uživatelem a platformou ani posuzovat zákonnost každého příspěvku na internetu. ČTÚ sám uvádí, že jeho rolí není potírání dezinformací, rozhodování sporů mezi platformami a uživateli ani přímé nařizování odstranění konkrétního obsahu nebo blokování webových stránek.

DSA je proto potřeba chápat hlavně jako praktický rámec pro odpovědnější fungování digitálních služeb. Neřeší pouze samotné odstraňování nelegálního obsahu, ale nastavuje pravidla pro to, jak mají online platformy přijímat oznámení, vyhodnocovat rizika, vysvětlovat svá rozhodnutí a umožnit uživatelům obranu. V praxi se tak může týkat například provozovatelů online tržišť, diskusních fór, komunitních webů, aplikací, rezervačních portálů nebo služeb, kde uživatelé nahrávají obsah, komentáře či nabídky.

Provozovatelé těchto služeb by proto měli zkontrolovat zejména své obchodní podmínky, pravidla pro moderování obsahu, kontaktní místa, postupy pro nahlašování nelegálního obsahu a způsob, jakým komunikují rozhodnutí vůči uživatelům.

Nevíte si jistí, zda se DSA týká i vaší služby, nebo jaké povinnosti pro vás mohou vyplývat? Rádi vám pomůžeme posoudit dopady na vaše online prostředí a nastavit potřebné dokumenty i vnitřní postupy.