Obce a školy

Po komunálních volbách 2026: jaké přístupy a osobní údaje musí nové vedení obce převzít, zrušit a zkontrolovat. Checklist na prvních 30 dnů.

Většina strašáků kolem NIS2 se malých obcí netýká. Pozor si ale musíte dát na nenápadný § 5b zákona o ISVS, který vyžaduje zavedení přiměřených bezpečnostních opatření nejpozději do 1. listopadu 2026. Zjistěte, jaké povinnosti vás čekají a jak udělat pořádek v systémech bez zbytečných výdajů.

Většina rozhovorů, které o AI Actu vedeme s ředitelstvím škol, začíná stejnou otázkou: „Proč to máme vůbec řešit? My jenom píšeme pracovní listy v ChatGPT.“

Kdy musí obec nebo škola vypracovat posouzení vlivu na ochranu osobních údajů (DPIA) a jak postupovat správně? Zjistěte, u jakých technologií (kamerové systémy, AI, nové IT) je DPIA povinná, proč ji nedělat až po podpisu smlouvy a jak vám nová šablona EDPB z roku 2026 usnadní práci.

Stále častěji se ukazuje, že pomyslnou „otevřenou bránou“ pro hackery i pro únik osobních údajů nejsou vaše vlastní systémy, ale zařízení a služby vašich dodavatelů. Pojďme se podívat, proč Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) bije na poplach a jak se v praxi chránit.

Kauza Turek vs. Abel se rozebírá ze všech možných stran, a jedna z nich je i nakládání s osobními údaji. Bohužel většinou v podobě obecného vykřikování termínu GDPR, bez hlubší analýzy skutečného skutkového stavu a dopadu stávající regulace. Vystoupení vládního zmocněnce Filipa Turka v internetové televizi XTV, kde z papíru přečetl, kolik si měl bývalý analytik Martin Abel vydělat za padesát hodin práce, je přitom z tohoto pohledu zajímavou ukázkou aplikace této problematiky.

AI ve veřejné správě už dávno není jen teoretické téma. Stále častěji pomáhá při práci s dokumenty, zpracování žádostí podle zákona č. 106/1999 Sb., GDPR agendou nebo komunikací s občany. Největší přínos přináší tam, kde zrychluje rutinní činnosti, zpřehledňuje informace a snižuje administrativní zátěž. Současně ale roste význam správného nastavení procesů, kontroly výstupů a souladu s evropským AI Actem.

Digitální omnibus není jeden zákon, ale postupné sjednocování evropských digitálních pravidel (zejména GDPR, DSA a AI Act). Pro obce a školy to znamená, že digitální agenda (weby, sociální sítě, kamery, AI nástroje) už nelze řešit odděleně, ale jako jeden propojený celek s vyšší odpovědností, systematičností a nároky na správu dat i technologií.

Právo být zapomenut podle GDPR umožňuje požadovat výmaz osobních údajů, pokud pominul účel jejich zpracování nebo chybí zákonný důvod pro jejich další uchování. Nejde však o automatické ani absolutní právo a každá žádost vyžaduje individuální posouzení. Text stručně ukazuje jeho uplatnění v praxi, typické situace, výjimky z práva na výmaz a základní povinnosti správců osobních údajů.

Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „InfZ"), představuje základní pilíř transparentnosti veřejné správy v České republice. Jeho účelem je zajistit právo veřejnosti na informace o činnosti státních orgánů, územních samosprávných celků a dalších veřejných institucí. Tento zákon však, stejně jako jakýkoliv právní nástroj, může být využíván jak správně ve prospěch transparentnosti, tak i zneužíván způsobem, který paralyzuje činnost povinných subjektů.

Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, patří mezi základní kameny transparentní veřejné správy v České republice. Jeho hlavním cílem je umožnit občanům přístup k informacím o činnosti veřejných institucí, a tím posílit otevřenost, odpovědnost a důvěru mezi občany a veřejnou správou.